Diagnóza vegan: Ortodoxní veganství ohrožuje děti i plod v těle těhotných žen

05.03.2021 Jana Čiháková

Navzdory opakovaným tezím paleontologů, podle nichž se z opice nestal člověk proto, že „slezl se stromů“, ale že zařadil do svého jídelníčku stravu živočišného původu, přetrvává v myslích mnoha lidí představa, že potraviny a tuky živočišného původu jsou zdraví škodlivé, a proto je správné stát se veganem nebo alespoň vegetariánem. K tomu lze ovšem opakovaně uvést, že tomu tak není!

Impulsem k negativní image stravy živočišného původu se přitom stala konstrukce, s níž přišel před 80lety americký dietolog Ancel Keys a podle níž měl být příčinou kardiovaskulárních nemocí vysoký příjem tuků obsahující cholesterol ucpávající krevní cévy. Keys ovšem zkoumal pouze úmrtnost na infarkt bez širších souvislostí, například se skutečným spektrem nemocí v méně vyspělém světě.

Z toho pak vyšel závěr, že strava živočišného původu s cholesterolem, která se tehdy více konzumovala ve vyspělém světě, je riziková. Výsledkem byla změna nutričních doporučení v USA vedoucí ke snížení konzumace živočišných tuků v roce 1977 a stejný krok, který učinila v roce 1983 Velká Británie. I když přitom od té doby lidské poznání o roli cholesterolu a stravy živočišného původu a diagnostika nemocí značně pokročila, negativní image této stravy se příliš nezměnila, neboť to mnohým z řady důvodů vyhovuje – například jako nástroj ke zviditelnění, nebo prostředek konkurenčního boje nebo boje proti klimatickým změnám.

Kdo s koho?

Zejména v zahraničí, ale i v ČR přitom nová zjištění v minulosti i současnosti veřejně deklarují zcela jiné poznatky. Skutečnost, že děti rodičů, kteří nejedí maso, mohou mnohem častěji trpět vrozenými vadami než děti rodičů s pestrou stravou zahrnující všechny druhy potravin, prokázali mimo jiné pracovníci univerzity v Bristolu, kteří sledovali 8 000 kojenců a zjistili, že u těch, kteří byli odkázáni na bezmasou stravu již v prenatálním stavu, je pravděpodobnost vývoje deformací všeho druhu až pětkrát vyšší než u dětí s normální stravou.

Další vědecký průzkum ve Švédsku prokázal, že děti vegetariánů jsou mnohem náchylnější k duševním chorobám. Jak na metabolismus kostí působí několikaletá vegetariánská strava s převahou syrové zeleniny zkoumali i lékaři z Washingtonské lékařské fakulty. Výsledkem bylo zjištění, že vegetariáni jsou v porovnání s běžnou populací v poměru ke své váze lehčí, ale mají i menší hustotu kostní tkáně a snížený obsah minerálních látek v kostech – a to v klinicky důležitých místech: krčku kosti stehenní a v obratlích bederní páteře. To navíc potvrdila loňská studie z Oxfordu.

Ze zahraničí pak ještě případ z roku 2018 z Austrálie – tamní úřady chtěly potrestat vězením rodiče, kteří svou dceru živili přísně veganskou stravou. Dívka byla ve svých 19měsících, kdy se na případ přišlo, na úrovni tříměsíčního dítěte, dítě nemělo žádné zuby a vážilo necelých pět kilogramů. Oficiálně o tom informovala agentura DPA. Pokud se pak týká zmiňovaných příkladů výzkumů ze zahraničí, o nich informoval v minulosti portál www.osel.cz.

Mléko a maso jako základní pilíře zdraví

Co se týče nedávné doby a naší země, pak například v roce 2016 publikoval výsledky svého výzkumu tým Pavla Grasgrubera z Masarykovy univerzity v Brně. Analýzou dat průměrné spotřeby 62 potravinových položek z databáze FAOSTAT v letech 1993–2008 a statistik kardiovaskulárních chorob ze 42 zemí přitom brněnští vědci zjistili, že riziko kardiovaskulární úmrtnosti, zvýšených hladin krevní glukózy i zvýšeného krevního tlaku klesá (tedy neroste) s vysokou spotřebou tuků, bílkovin a živočišných potravin.

Naopak vysoký výskyt kardiovaskulárních chorob byl podle analýzy zjištěn v zemích, v jejichž stravě byl vysoký podíl sacharidů a škrobů. Což je samozřejmě pouze vrchol ledovce, týkající se hlavně stravování dospělých a dopadů struktury stravy na konzumenty spíše seniorského věku. Přesto se uvedený výzkum částečně dotkl i rizik veganství, a to vlivu na tělesný růst z dat sebraných ze 131 zemí. „Bezkonkurenčně nejspolehlivějším prediktorem tělesného růstu je spotřeba mléčných produktů, následovaná dalšími živočišnými potravinami, jako je vepřové maso, vejce a ryby. Naopak strava založená na obilovinách, luštěninách a zelenině je hlavní příčinou světové dětské podvýživy. Děti na veganském a makrobiotickém müsli proto trpí nedostatkem základních živin, opožděným růstem a podváhou,“ uvedl k výsledkům výzkumu Grasgruber.

Zelenina rozum neudělá…

Důležitost stravy živočišného původu uznávají přitom i odborníci, kteří nejsou odpůrci vegetariánství a veganství, jako například přednosta Interní gastroenterologické kliniky FN Brno Jiří Dolina. Ten v roce 2019 v rozhovoru pro časopis TÉMA upozornil na to, že striktní vegané většinou nekonzumují ani kravské mléko a výrobky s mléčnou bílkovinou nebo vejce. „Existuje vědecká studie, kde autoři dokázali jednu věc – že pokud se veganství praktikuje v rodinách na dětech už od útlého věku, tak ve třetí generaci mají jejich potomci na rozdíl od vrstevníků v dané populaci už snížený intelekt,“ uvedl tehdy Dolina. Vnucovat dětem jakoukoliv dietu, když k tomu není zdravotní důvod, je tak podle něj nesmysl.

Na Slovensku se v tomto směru věnuje osvětě členka Obezitologické sekce Slovenské diabetologické společnosti a akreditační komise pro postgraduální vzdělávání Ministerstva zdravotnictví Katarína Skybová. Podle ní „existuje řada studií, které potvrzují souvislost mezi způsobem stravování a jejich intelektuálními schopnostmi. Ukázalo se, že zelenina rozum neudělá. Výrazně lepší výsledky v inteligenčních testech, ale i v testech sociálních dovedností opakovaně dosahují děti všežravé, uvádí Skybová. Takové děti jsou podle ní aktivnější a netrpí na nedostatek vitaminu B12.

Čtěte také  Když se zdravá strava stane posedlostí

„Dosáhnout doporučenou denní dávku všech potřebných složek ve stravě je při vegetariánství mnohem náročnější než tehdy, když konzumujeme i maso a živočišné produkty. Strava dětí je ještě více specifická, její složení musí respektovat růst a vývoj organismu. Bohužel, setkáváme se s tím, že dětské jídlo se chápe pouze jako zmenšená porce téhož, co jedí dospělí," říká Skybová, mimo jiné autorka publikace „Redukčná dieta“. Například vláknina, celozrnné výrobky a luštěniny nejsou podle Skybové v raném věku ve větším množství ani náhodou rozumnou volbou. Vláknina totiž na sebe váže minerální látky, a tím mechanicky snižuje jejich množství v zkonzumované potravě, luštěniny zase obsahují antinutriční látky, které snižují využitelnost bílkovin.

Bez bílkoviny zdraví není

Na rizika veganství ostatně již začínají veřejně upozorňovat i státní orgány i respektované odborné společnosti. Počátkem loňského prosince například publikoval Státní zdravotní ústav (SZÚ) článek o nové studii EPIC-Oxford, podle které mají osoby nekonzumující maso, zejména vegani, vyšší riziko celkových nebo některých místně specifických zlomenin, zejména zlomeniny kyčle. Celkový počet zlomenin byl podle studie v průměru nejnižší u konzumentů ryb, pak konzumentů masa, pak vegetariánů a nejvyšší počet byl u veganů.

Seriál prezentující nový pohled na význam bílkovin, a to i těch živočišných, odstartovala v závěru loňského roku také Společnost pro výživu. Zřejmě nejdůležitějším mottem seriálu je vědci i výzkumníky doložená skutečnost, že vyšší než oficiálně doporučovaný příjem bílkovin lidskému organismu neškodí, a je dokonce v řadě případů žádoucí. Dosavadní doporučení totiž pracovala s tezí, že bílkoviny se podílejí na celkovém energetickém příjmu lidského organismu 15procenty. To ovšem nepřímo znamená, že „zbylých“ 85 procent energetického příjmu je třeba dodat do těla prostřednictvím jiných složek potravin, což jsou především tuky a cukry. To ale v důsledku vede k vyššímu riziku obezity.

Platí tak, že pokud bude člověk konzumovat více bílkovin (rostlinných i živočišných), je taková základní skladba stravy také příspěvkem k prevenci obezity. Platí však také, že nelze spoléhat pouze na rostlinné bílkoviny. Využitelnost živin z bílkovin živočišného původu je i podle Společnosti pro výživu vyšší, což se týká jak minerálních látek, tak dalších složek těchto bílkovin. To je důležitá informace mimo jiné také pro seniory, kteří konzumují podle koordinátorky uvedeného seriálu a výživové poradkyně Václavy Kunové bílkovin „zoufale málo“. Nejkvalitnější živočišné bílkoviny mají podle ní vejce a také syrovátková bílkovina.

Text Petr Havel, foto shutterstock